Všem mámám na začátku ... nebojte se, zvládnete to!
Bezmála deset let potom, co vznikla stránka, kterou právě sledujete, a dva roky od chvíle, co světlo světa spatřil jedinečný dokument Olgy Špátové Děti Václava Vojty,
narodila se moje dcera Zoe.
Jsem to já, ta slečna za brýlemi, která děkovala Vojtovu synu Václavovi za druhou šanci, kterou všechny děti s obrnou díky jeho tatínkovi dostaly.
Jsem to já, kdo pro Vás tvoří tento virtuální prostor.
Ve své praxi terapeutky se denodenně setkávám s křehkou psychikou rodičů, především maminek.
Nejpalčivější otázkou je: "A co když mému dítěti běží čas a já tu terapii prostě nedělám dobře?"
....
....
Jsem máma. Nemám to s obrnou fyzicky právě snadné, pečuji o dcerku především já a navíc mám všestranně těžkou práci. Pochyby, jestli dělám dost a dobře, přichází dnes a denně!
Fotografie, na kterou se díváte, vznikla, když byly dcerce tři měsíce. V tu dobu jsme věděli, že chodit bude, ale její centrální koordinační porucha ničila život celé rodině. Při kojení se dusila, ruce měla v pěst, pořádně nespala, nedala se položit, jinde než v náručí se prohýbala a nebylo jí v těle dobře.
Cvičila jsem s ní 5x denně a mezi cvičením, kojením, domácností a mou vlastní prací jsem vyčerpaně volala Václavovi do Německa:
"Posílám ti to video před a po cvičení. Co si o tom myslíš? Co mám dělat?"
A dostávala jsem odpovědi. Od konejšivého "cvičíš skvěle" po "netušil jsem, jaká jsi blbá" - to když jsem přestala naslouchat své intuici.
Jednou jsem do telefonu skoro plakala, že už dceru prostě neudržím a čert aby vzal mou obrnu.
Na reakci nikdy nezapomenu:
"To můžeš povídat někomu, kdo není Vojta. Každá máma udrží svoje dítě. Rozumíš? KAŽDÁ!!!"
Cvičily jsme do doby, než se dcera sama postavila. Měla v tu dobu sílu jako býk a musela jsem na ni jít opravdu silou. Mám na tu dobu silné vzpomínky, protože tahle terapie vyžadovala, abych o svých schopnostech opravdu nepochybovala.
Není na to čas!
A právě tak je tomu u každého z Vás!
Není čas pochybovat! Pochybovat může terapeut, který je ve Vašem životě od toho, aby Vás učil a vedl. Ale i kdyby Vás učebnicově milionkrát předčil, není Vy!
To Vy jste se rozhodli, že bude Vaše dítě na světě. To Vy mu dáváte domov, to skrze Vás poznává svět a sebe. Nikdo mu terapii, jakou potřebuje, nedá tak samozřejmě, jako Vy! V samozřejmosti a lásce je ta hybná síla, která je k funkční terapii potřeba. Vojta to ví, jeho děti to ví a správný terapeut to také ví.
....
Je leden 2022.
Mně je skoro 27, mé dceři budou zanedlouho tři roky.
Zatímco po dlouhém dni, který problouznila v horečce v úporném kašli, konečně uvolněně spinká v mé posteli, nalévám si čistého vína a vím pár věcí docela jistě.
Jsem to já, kdo naplnil její záruku zdravého pohybového vývoje.
A jsem to také já, kdo jí dal život a denně o něj pečuje.
Jsem to já, kdo ji konejší v nemoci a kdo už 48 hodin nespal.
Jsem to já, kdo je jejím bezpečím a přístavem a dává jí bezpečný, čistý a inteligentní domov.
A je to přesně tak, jak to má být.
Na pochyby není čas.
Budoucnost je teď.
Nebojte se, ze srdce Vás žádám - a uchopte ji do vlastních rukou! Zvládnete to!