Jako každý rok touto dobou, i dnes rezonuje téma "Vojta" naším životem a domovem ještě silněji.
Moje dcera oslavila sedmé narozeniny, spoustu věcí chápe a několikrát do měsíce se dožaduje dokumentu s dětmi Václava Vojty (2017), kde je i její máma.
A je to i její příběh, ví to moc dobře.
Je září 2017. Je mi 22, mám toho jako pacientka a dětskou mozkovou obrnou dost za sebou. A mnoho důležitého před sebou, o čem vůbec ještě nevím.
Prostřední syn pana profesora Vojty, Štěpán, se na mě usmívá a podává mi kávu. Její vůně se mísí s dřevěnou vůní pracovny a já mám spoustu otázek.
Závidím...
Velké věci přicházejí v tichosti,
malé zázraky v nepatrných pohybech ...
-
" ... únor 2026, první otočení na bříško před mámou, brečím radostí... " - tak nějak zněl popisek k (jiné) fotce, která mi přistála ve zprávě pár večerů zpátky.
Týkala se děvčátka, kterému je už víc než rok a půl. Diagnóza DMO udeřila silně a rodiče zareagovali obdivuhodně....
Je pozdní odpoledne. Lezavá zima si za oknem bere své prosincové právo a já opatrně pokládám ruce na devatenáctiměsíční miminko, se kterým právě vstupujeme do druhého roku společné cesty.
Jezdí za mnou každé dva týdny, na několik dní, z druhého konce republiky. Mezitím rodiče poctivě cvičí doma. Tak dalekou cestu volí proto, že z lékařů nikdo –...
"Mami," hlásí moje dcera, když ráno z postýlky vidí za oknem čerstvou několikacentimetrovou vrstvu sněhu, "začíná mi super období zachraňování mámy!"
Každou zimu je to stejné.
V posledních týdnech je jich kolem mě jako máku - dětí, které nemají žádné vážnější pohybové problémy, ale rodičům se "něco nezdá" ...
... když se ptám, jaké byly v prvních měsících po narození, je to vždy podobné -
hypotonické,
plačtivé, dráždivé,
nebo byl jejich vývoj výrazně nerovnoměrný..
Vrátím se dnes kvůli...
Když to nebolí, proč tak pláče?
1. Protože je to dítě. Nemá jinou možnost komunikace. (Proto většinou u dobře vedených dětí a těch, které mohou, odpor ustupuje s nastupujícím porozuměním mluvené řeči!)
2. Protože pro dítě s koordinační poruchou jakéhokoli stupně je každá poloha, kterou samo spontánně nezaujme, a každá svalová souhra, kterou samo...
Je to desátý rok, co den za dnem, skoro bez přestávky, pracuji s dětmi s těžkým hybným postižením.
Dnešním příspěvkem určitě znovu píchnu do vosího hnízda, ale je mi to jedno. Každý podle svého svědomí.
Mám spastickou triparezu a mozečkový syndrom. Je narušená jak část mozku zodpovědná za rovnováhu, tak dráhy ovládající tělo od pasu dolů i...
"Vojta je jen pro děti. Co byste chtěla v dospělosti,s obrnou?"
Už měsíc je moje dcera školačka.
Cesty pěšky do a ze školy pro mě znamenají minimálně tři kilometry denně.
Když mi bylo tolik jako jí, dokázala jsem ujít sotva pár set metrů, a to ještě jen za ruku.
Pokaždé, když jde moje sedmiletá dcera za mnou do ložnice a míjí portrét Václava Vojty, položí mi stejnou otázku;
"Mami, měl pan Vojta rád děti?"
A já vždy odpovídám, že o tom nepochybuju.