"Já jsem tak strašně naštvaná," říká mi maminka, jejíž syn se narodil o víc než 17 týdnů dřív a se kterou od začátku srpna intenzivně spolupracujeme,

"kdybych si vás nenašla a nepřijal nás pan doktor Severa, měsíc bychom doma trčeli bez cvičení a nevěděli bychom, co mu vlastně hrozí. Jen bychom se hrozili a neměli odpověď. A...

"Tohle dítě se nedá cvičit, bojuje. Pere se. Cvičení podle Vojty pro něj není, žádné direktivní. Potřebuje jemný přístup."

Přála bych si se pod tu poslední větu moci stokrát podepsat, ale když slyším něco takového o dítěti s těžkou hybnou poruchou (obrnou), všechno se ve mně sevře.

1. září 2004. Moje nevlastní maminka, kterou mám moc ráda, mě utěšuje, protože ví, že cvičení v závěsu nesnáším: "Vydrž, až budeme hotové, udělám ti ty dva francouzské copy - a ušila jsem ti v noci šaty, abys svítila jako to slunce," usmívá se a já zatínám zuby a držím.

(Do nového školního roku vstupuje s předsevzetím s...

Včera se na mne obrátila jedna maminka.
Má starší než roční dítě, které potřebuje cvičit.

Cvičit začalo kolem dvou měsíců, ale ne Vojtu.

Cituji několik vět maminky:

(A jedním dechem dodávám - maminky, která sama chtěla vědět, jestli ještě může začít cvičit, jestli ještě dítěti, kterému viditelně není dobře, může pomoci, když nezačala dřív.) ...

Moji milí .

Troufnu si napsat, že je tato stránka mým prostorem. Píšu ji už víc než patnáct let a přerůstá v něco širšího než jen moje svědectví.

Po tom, co jsem si dnes ráno přečetla vzápětí autorem smazaný komentář o tom, že si na jméně Mudr. Vojty přihřívám polívčičku a plním (transparentní) účet ,

všem, kteří na cestě podle Vojty podpírají děti s těžkou hybnou poruchou ..

... k zamyšlení všem rodičům (ale i terapeutům, specialistům) ... už po několikáté čtu knihu Jiřiny Prekopové a Christel Schweizer Děti jsou hosté, kteří hledají cestu. Dovolím si citovat z ní jeden odstavec -

Je krásné jarní odpoledne a já s dcerou sedíme na zahradě dětského centra Paprsek. Zatímco čekáme na psychologické vyšetření, jezdí kolem nás na tříkolce klient s asistentem a já jsem hluboko v sobě znovu konfrontována s tím, jak jedinečný je příběh každého z nás.

Je skoro půlnoc. Teprve uléhám vedle své dcery, která už tvrdě spí, a přemýšlím nad ostatními dětmi.

1. Musíte jí rozumět. Když vám není jasné, proč byste to či ono měli dělat a jak to funguje, ptejte se. Mezi mnoha specialisty panuje mylná představa, že bude pro všechny zúčastněné snazší, když Vám řeknou jen něco.Ale i to "něco" musí dávat smysl a probudit ve Vás tu správnou motivaci.
3. Ponořte se do práce a pochopte ji....